|
|
Studium vlivu mikrobiální degradace ligninu na jeho výslednou molekulovou hmotnost
Fialová, Tereza ; Hudečková, Helena (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá mikrobiální degradací ligninu pomocí dřevokazných hub Fomitopsis pinicola a Lenzites betulina. V první fázi experimentální části byl proveden screening médií, jehož cílem bylo vybrat nejlepší média pro růst hub a produkci lignolytických enzymů. Na základě stanovení aktivity proběhla v dalším kroku ve vybraných médií optimalizace podmínek pro jejich produkci. V rámci těchto experimentů byla pro následné kultivace vybrána optimální koncentrace ligninu a glukózy. Jako substrát byl použit komerčně dostupný lignin. Na základě výsledků změřených enzymových aktivit byla vybrána Lenzites betulina jako lepší producent. Nejvíce produkovaným enzymem této houby byla lakáza, následně mangan-dependentní peroxidáza a nejméně ligninperoxidáza. Další experimenty byly prováděny pouze s L. betulina. V další části experimentu proběhla charakterizace ligninu a porovnání jeho vlastností před a po mikrobiální degradaci. Byla stanovena jeho molekulová hmotnost pomocí SEC-MALS a změna struktury pomocí FTIR. Molekulová hmotnost ligninu se po kultivaci snížila a byla zaznamenána i změna jeho struktury. Z výsledků vyplývá, že mikrobiální degradace ligninu proběhla úspěšně.
|
|
|
Studium produkce lakázy vybranými druhy hub
Ovchynnikova, Oleksandra
Význam lignin-degradujících hub a jejich lignolytických enzymů je celosvětově oceňován zejména kvůli jejich možnému použití v řadě průmyslových odvětví. Tato bakalářská práce je zaměřena na studium možností produkce extracelulárních lignolytických enzymů houbami hnědé hniloby. V literární rešerši jsou charakterizované vybrané kmeny hub hnědé hniloby a jejích nejprostudovanější lignolytické enzymy. Dále jsou shrnuty možnosti využití lakázy v různých průmyslových odvětvích zejména v potravinářství. V průběhu submerzní kultivace po dobu 24 dní byla sledována aktivita lignolytických enzymů produkovaných houbami Laetiporus sulphureus, Serpula lacrymans, Gloeophyllum sepiarium, Phaeolus schweinitzii a Laetiporus montanus. Spektrofotometricky byla měřena aktivita lakázy, ligninperoxidázy a Mn-dependentní peroxidázy. U všech enzymů byla nejvyšší aktivita pozorována 12. den. Vybrané houby vykazovaly nejvyšší aktivitu v případě liginperoxidázy. Nejvyšší hodnoty měli Laetiporus sulphureus a Gloeophyllum sepiarium. Bylo zjištěno, že enzymatická aktivita hub je závislá na geografické poloze a konkrétním stanovišti. Hodnoty stejného kmene odebraného z různých míst byli odlišné.
|
|
|
Využití ligninolytických enzymů v degradaci polutantů
Badinová, Ester
Ligninolytické houby jsou známy pro svůj bohatý enzymový aparát. Jejich využití při eliminaci polutantů z životního prostředí je již dlouhou dobu studováno, avšak doposud nebyla plně popsána interakce těžkých kovů s ligninolytickými houbami a možný účinek, který by tato interakce mohla mít na biodegradační využití hub. Za úče-lem identifikace potenciálně nejvhodnějších zástupců hub bílé hniloby pro mykoreme-diaci byl proveden screening 17 zástupců dřevokazných hub izolovaných z českých lesů. K identifikaci vhodných kandidátů pro mykoremediaci, byly houby testovány pro různé koncentrace hojně se vyskytujících polutantů Cu+II, Cr+VI, Pb+II a Zn+II po dobu jednoho týdne. Následně bylo vybráno 5 zástupců Trametes hirsuta, Perennipora fraxinea, Ganoderma carnosum, Phellinus punctatus a Schizophyllum communae, kteří prokázali růst v přítomnosti všech výše zmíněných kovů. Pro ověření vhodného biodegradačního potenciálu byly spektrofotometricky zaznamenány enzymatické aktivity lakázy, lignin-peroxidázy a mangan-dependentní peroxidázy produkované houbami v kontaminované půdě, které byly následně porovnány s kontrolním měřením aktivit bez přítomnosti těžkých kovů. Detekovaná aktivita lakázy byla v kontaminované půdě vyšší o 100 %, lignin peroxidázy o 40 % a mangan-dependentní peroxidázy o 75 %. Nárůst aktivit tedy mohl být způsoben přítomností těžkých kovů, které vzrůst enzymových aktivit stimulovaly. Jako nejvhodnější zástupce pro mykoremediaci byl navržen kmen Schizophyllum communae.
|
host ::
RSS.